Deku z lásky jste mohli vidět na naší podzimní klubové výstavě. Její předání proběhlo hned dvakrát. Poprvé v podobě dárovacího certifikátu a po skončení výstavy u Vojtíka doma.

Celý příběh deky s názvem „Letní senzace“ začal minulý rok. Po babičce mi zbyla velká spousta kanavy na vyšívání, a tak jsem se ji rozhodla poslat jako materiální příspěvek vlašimskému spolku Deky z lásky (https://dekyzlasky.cz/), kde ji využijí pro výrobu vyšívaných částí dek. S paní Dášou Hulmákovou, která je předsedkyní tohoto spolku, jsme se následně domluvily na zapůjčení několika „Dek z lásky“ na naši podzimní výstavu v Brně. Součástí propagace projektu v rámci klubové výstavy patchworku bylo i rozdávání letáčků. O projektu jako takovém naše členky věděly už déle a některé se už v minulosti zapojily do šití se skupinou švadlenek napříč republikou.

Projekt „Deky z lásky“ propojuje šikovné švadlenky ochotné svým umem pomáhat a potěšit děti v obtížné životní situaci. Jde především o děti dlouhodobě nemocné nebo vážně postižené z celé ČR ve věku od 0 do 16 let.

Letos jsem se na jednom ze srazů Patchworkového klubu Brno domluvila a s několika členkami, že takovou deku společně ušijeme. Příležitost se objevila v podobě zájemce o deku v blízkosti Brna, Vojtíka. Jeho maminka nám napsala e-mail s velmi podrobným popisem představy o dece, kde poprvé zazněl i její název – Letní senzace.

Popis deky od maminky Jany:

„Vojtík je i přes své zdravotní problémy temperamentní chlapec, kterému jeho těžké kombinované postižení (tělesné + mentální) nebrání, aby si užíval života. Má rád vodu, houpání, hudbu, sluníčko, trávu, mazlení, máminu náruč, výlety na kole ve speciálně upraveném vozíčku, balonky, prskavky, oheň, zmrzlinu a jiné dobroty, bubliny…
Napadlo mě, že by deka mohla kombinovat nejen zakrývací/zahřívací funkci, např. na cestách, v lázních, v nemocnicích, ale mohla být také smyslově zajímavým projektem probouzejícím fantazii a dobrou náladu…

Co takhle vyrobit deku jako letní senzaci: huňatou trávu, do které Vojtík rád ponoří prstíky, modrou hladinu (kdybyste uměli vyrobit boční kapsu jezírka, mohu do něj vložit izotermickou folii, která je běžně součástí autolékárniček, nebo plastovou igelitku, které imitují při troše fantazie šplouchání moře), slunce (kdybyste uměli vytvořit kapsu na vkládání, ráda mu do něj vložím LED světýlko, takže sluníčko bude svítit), balonky (zase mohu vycpat materiálem a budou tvořit 3D efekt skutečných balonků a Vojtík mezi ně může uložit hlavu při odpočinku, bubliny z bublifuku (můžeme doplnit skutečným bublinami, které ho zpravidla rozesmějí), zmrzlinu se žlutými a zelenými kopečky (je alergický na červené ovoce, kakao atd., zná tedy zmrzlinu jen vanilkovou, pistáciovou nebo z jiných ořechů, jablečnou a hruškovou). Kdybyste uměli integrovat na dvě tři místa schovávací, nebo nenápadná textilní poutka, mohu mu na ně připevnit karabinkou korálky (takové ty kuličkové řetězy, kterými se zdobí vánoční stromky, které si rád probírá a cinká s nimi a prohlíží si je vleže i vsedě, nebo na ně připevnit zvonečky, různé mini nástroje, např. štěrchátka z kokosových a jiných ořechových skořápek, ohňostroj nebo prskavku, které bych také mohla v případě prostoru v kapse podsvětlit i pomalu se měnícími barvami nebo LED imitací ohýnku. Myslím, že taková deka by se Vojtíkovi opravdu líbila.

Chtěla bych ji pojmout v barvách zelená + modrá + žlutá, které převládají v jeho pokoji, a také s chlapeckými, tedy ne vyloženě dětskými motivy (Vojťulovi bude v létě 11 let a umím si představit, že mu deka bude dlouho sloužit). Možná by tam mohlo být i jméno ve tvaru Vojta.“

Z té spousty nápadů jsme se jich snažily vybrat a realizovat na dece co nejvíc. S kamarádkou Maruškou jsme si představu začaly kreslit a deku jsme pojaly jako vesničku u moře. Už přímo do obrázku jsme si poznačily uvažované struktury použitého materiálu a chvilkové nápady. Některé vychytávky, jako koruny stromů, vznikaly až za pochodu.

Mě nejvíc zaujal nápad sluníčka, které má svítit. Povedlo se mi natvarovat plastovou folii a do ní ukrýt tlakem zapínané světýlko na baterie. S oblohou jsme měly jasno, že chceme použít modrou maskáčovou látku, naštěstí jí nebylo dost i na moře, a tak jsme pro náš záměr po prohledání zásob látek objevily jedinečnou látku s potisky delfínů. Na malé rybičky Líba použila již zmíněnou zlatou folii z lékárničky a rybičky se v moři navíc mohou pohybovat po přichycených šňůrkách.

Plocha pod vesničkou je dílem Marušky, která zařídila travnatou plochu se schovávačkou pro zajíčka, ale i kus pláže s deštníkem a krásné domečky. Při šití stromů nás napadlo jako strukturu koruny zvolit přišití tzv. jo-jíček. Jde o skládaná kolečka z látky se vznikem 3D efektu. Maják a plachetnici ušila pečlivě Hanka, která lodičku opatřila i Vojtíkovým jménem. Na dece se pracovalo nejprve po částech, které se spojily v jeden obraz. Kompletaci všech vrstev deky a prošití (strojové i ruční) pak mají na svědomí Maruška, Zdenička a Hanka.

S Dekami z lásky jsme měly domluveno, že deku můžeme vystavit na naší letošní předvánoční výstavě patchworku v centru Brna. V sobotu 24. listopadu 2018 se za námi přijel podívat s rodinou i Vojtík. Nejprve si prošli celou výstavu, až nakonec dorazili k Dece. Výstava nám teprve začínala, tak jsme předání provedly jen symbolicky, a to předáním Darovacího certifikátu. Deku samotnou jsme Vojtíkovi zavezly po skončení výstavy (8. prosince 2018) domů.

Doufáme, že mu bude dělat dlouho radost a zpestřovat i ty méně veselé chvilky. Barevně jsme se s dekou trefily do barev Vojtíkova pokojíku, ale to hlavně díky parádnímu popisu z úvodního mailu jeho maminky.

Další informace k dece: www.dekyzlasky.cz/kopie-vzor-hotove-32

Ing. Lenka Vavrušková